Deník z první zahraniční plavby škuneru MIAMITII
29. 7. 2021 ČTVRTEK upluto 16,5 km za 2:35 hod.

Láďa přijíždí do Bežerovic ve 2 hod. ráno. Vyjíždíme ve 2.30. Naftu bereme za Prahou. Nové auto Mercedes ML celkem bez problémů (nejde klima apod.) za 12l na 100km. Příjezd do Trzebieze asi v 11 hod.

Zjišťujeme, že slip mají mělký a je přes něj trám. Tak jdeme na jeřáb za 350 PLN a parkování auta a vleku za 300. Zůstáváme pod jeřábem a strojíme loď. Na břehu mají mladí oslavu a dostáváme borůvkový dort.

Vyplouváme asi v půl třetí nejprve na jih na motor na minimální výkon. Vytahujeme stěhovku a zrefovanou hlavní. Stále ale máme motor, nový Tohatsu 6 sail. Na konci zkoušení dává Vlado asi 3/4 výkon ale vrtule se ve vodě neprotočila, takže super. Otáčíme to a plujeme na ostrou stoupačku na SZ. U zeleného sloupu z vnitřní strany plavební dráhy nasedáme na dno. Naštěstí se po chvilce loď uvolňuje. Vlny jsou cca 0,5m. Pokračujeme dál směr Svinoústí, ale vítr i vlny rostou (asi 7 BF). Tlačíme to i na motor. Hodně to cáká a motor se občas dostává z vody. Voda se trochu nabrala i do záhybů zrcadla. Chlapi chtějí otočit, tak zkouším obrat, ale nejde to. Loď se vždy zastaví přímo proti větru, ale motor ji nepustí na couvání.

Daří se až 4 pokus a dál plujeme na bočák a pak i zaďák do Stepnice na kanál, kde Vlado utopil mobil v roce 2019.

Kotvit jde kdekoliv, kde není loď. Platíme 40PLN a jdeme na procházku do přístavu, kam se valí vlny a cáká to na mola i houpající se lodě. Ještě že stojíme v kanálu. Láďa dělá těstoviny s boloňskou omáčkou, ale Vlado nejí, leží a není mu dobře. Oba usínají ještě za světla.

30. 7. 2021 PÁTEK 34 km 4:30 hod.

Vstáváme kolem osmé, kdy Vlado už několikrát přerovnával zásoby i jinak schválně dělal hluk. Jdeme se podívat na vodu, pěkně refujeme plachty a balíme je do malé ruličky. Snídáme a zase se jdeme podívat na vodu. Prostě zdržujeme, protože venku fouká kolem 10m/s s nárazy skoro 20, ale má se to mírnit. Nakonec nás Láďa donutí kolem jedné vyplout. Ještě nevíme, zda poplujeme na Dabie, nebo do Wolinu. Vyplouváme proti větru na motor. Skoro na plný plyn to jede kolem 4-5kn, ale vlny nás zastavují. Paráda je, že se vrtule neutrhne. Na motor předjíždíme k protějšímu břehu. Láďa z dálky hlásí barkentinu a tvrdí, že je to Frederik Chopin. Těsně ji míjíme.

Je to Pogoria, ale na obzoru další tall ship. tentokrát je to opravdu Frederik Chopin. Toho už míjíme se stěhovku, a oběma zarefovanýma gaflema. Loď pluje dobře a tak míříme na sever. Kymácíme se na vlnách, ale jinak pohoda.

Uprostřed Štětínské zátoky se uhýbáme dvěma novým ostrovům, které nejsou na mapě a na kterých dělají bagry a lodě. Raději se držíme v plavební dráze a na zaďák zajíždíme do řeky Dziwny.

Na břehu chodí podivná skupinka v bílých rouchách, dívky s věnečky na hlavě. Pak proti nám vyplouvá vikingská loď. Ve Wolinu potkáváme další. Trochu to vypadá, jako bychom se vrátili v čase, ale trefili jsme se do termínu konání velkého festivalu vikingů a slovanů.

Účastníci se za námi ale většinou ani nepodívají. Jsme pro ně zjevně moc moderní. Na plachty jedeme k mostu.

Otáčíme a přistáváme u městského mola. Člověk co nás chytá je místní bocman a říká, že když máme gafle, tak můžeme stát zadarmo. Záchody jsou v marině. V hlavní budově se platí, ale v buňce za budovou ne. Zastavují se asi 3 lidé a obdivují loď. Dostávám vizitku od sekretáře místního oldtimer zeglarzskego klubu.

Po večeři – fazole a guláš (ne dobrý) se jdeme projít. Končíme na mostě a všichni si fotíme loď na mobily. Láďovi najednou padá mobil z ruky, ještě se odráží o okraj mostu a padá do řeky. Láďa vůbec nemluví a odchází. mlčky dojdeme na loď. Láďa si nalévá půl hrnečku Havana clubu a začíná pekelná tryzna za utopený mobil. Sedíme na lodi, pozorujeme německou rodinku, která zrovna přijela s lodí vedle nás. Přes řeku u vikingů jedou zpěvy a bubny, oblaka kouře a plameny. Pak si na lavičku u lodě sedají 3 holky a kluk a pijí. Pozorujeme jejich tance (zní to jak irské, ale prý je to polské a trochu to připomíná Čechomor) a zdoláme celou láhev rumu. Zhasnou světla a oni přijdou za námi, že jim chybí tanečník. Nabízíme jim tuzemák a holky na výměnu jejich pivo. Myslel jsem, že je to radler, ale je to pivo s tequilou a má to přes 6%. Láďa vypil celý tuzemák a asi 2 jejich piva. Je na krupici, křičí přes řeku na vikingy, kteří zpočátku odpovídají. Zjevně ho slyší přes celou řeku i přes ďábelský hluk, který sami dělají. Raději chceme Láďu ještě vykrokovat a tak jdeme zpátky k mostu. Za mostem ale sbíhá že silnice a žene se rákosím k bráně vikingské osady. S Vladem ho tmou pronásledujeme. U brány ho drží asi 5 chlapů. Jeden mluví česky a když zjistí, že se k němu nepřidáme, ale naopak si ho odvedeme, tak se mu viditelně uleví. Pak ho ještě odtrháváme od stánků na lístky a jdeme na loď. Tam opakovaně zvrací a vydává při to zvuky jak zubří troubení. Vlado mu stele na palubě. Kolem třetí usínáme.

31.7. SOBOTA 29,9 km 3:56 hod.

Ráno se budím v 9, ale ještě cítím alkohol v krvi. Za chvíli otvírají most a tak jdeme na záchod a odvazujeme se. Most se otvírá v 10:13 a o víkendu ještě v 18. Hned za mostem se opět přivazujeme, jdu na záchod, Láďa ještě zvrací. Vyplouváme asi v 10.30. Vytahujeme zrefované plachty a plujeme na zaďák 5-6kn.

Celou plavbu kormidluje Vlado. Fouká určitě přes 12m/s. Kolem 14 hod jsme před mostem v Dziwnowe a kroužíme a přemýšlíme, kdy otvírá. Ale nečekáme dlouho a most se otevře a vyjíždí pirátská příšera Korsarz. Zkoušíme ještě vyplout mezi betonovými vlnolamy na moře. Ty vlnolamy vlny krásně lámou a ještě je násobí, takže jsou větší než na moři a ženou se ze všech stran. Venku to ale hned otáčím a zpět. Vlny jsou vysoké, ale fajn je, že motor nejde z vody. Končíme v půlkulaté marině Dziwnów za 48 pln se sprchou. Jdeme se projít k moři a zjišťujeme, že je tam super pláž s velikými vlnami.

Vracíme se pro plavky a koupeme se. Pak si u stánku kupujeme uzenou rybu a sýr.

1.8. NEDĚLE 51,1 km 9:00 hod.

Vstáváme v 9. Přilepíme kompas na přední poklop oboustrankou, přišroubujeme barometr. Pak záchod, snídaně a v 11 vyplouváme. Ve vjezdu je vítr i vlny mírnější než včera. Vytahujeme stěhovku a obě vratiplachty. Vítr nás pouští jen na SSZ ale problém jsou vlny. Mají metr, možná víc. Zpočátku jedeme kolem 4 kn ale vítr postupně mírní. Přední plachta je v půlce zlomená a vratiráhno už nejde víc utáhnout. Tak ji zase refujeme, protože pak má pěkný tvar.

Někdy kolem druhé dělám obrat a dávám kosatku. To už mám slušnou mořskou nemoc a Vladovi je totálně blbě. Láďa leží v podpalubí. Dělat něco na přídi je těžké, protože to hodně háže. Ve slabém větru loď zpomaluje na 2kn a vlny ji občas zcela zastaví. Vlado chce za každou cenu nastartovat. Vidím před námi ještě jednu přeháňku a tak tuším, že ještě foukne. Protože už trochu lehly vlny, jedu půl hodiny v super větru. Pak to ale úplně lehá a tak říkám ať startuje motor. Ještě chvíli dělá Zagorku a pak startuje. Vítr se zase rozfouká, ale celou dobu je z JZ, takže přímo proti, ačkoliv se měl podle předpovědi otočit a foukat ze severu. Do Svinoústí připlouváme kolem půl sedmé.

Přivazujeme se v městské maríně 55pln. Po večeři jdeme na procházku. Na venkovním břehu je hrozně škaredá koga vlastněná německým městem. Jdeme po nábřeží kolem příšerné pirátské lodě co už známe z minula, vikingského motoráku a otáčíme u pěkného ocelového škuneru. V 11 jdeme spát.

2.8. PONDĚLÍ 35,9 km 4:13 hod.

Vyplouváme v 10.30. Zajíždíme k vojenským lodím a na motor kanálem. Máme vytaženou stěhovku, ale vítr se hodně točí.

Rozumné to je až těsně před výjezdem z kanálu. Ještě za hrází dáváme plnou hlavní a zrefovanou přední. Fouká zadobok kolem 10 – 12 m/s vlny kolem 1m.

Vlado kormidluje a dohání dvě německé cca 10m dlouhé lodě Hanse. Proti nám pluje Dar Mlodezi. Jedna Hanse víc refuje plachtu a Vlado ji předhání. Pak proti nám jede brigantina. Předháníme i druhou Hanse a pak proti nám plechová barkentinu. Plachty balíme těsně před vjezdem do Trzebieze v půl třetí. Bocman bude až ve čtyři a tak čekáme. Domlouváme se na vytažení v úterý v 8 a platíme 50 pln za marínu. Bocman říká, že ví přesně kudy jsme jeli, že je nás plný internet. Jedeme ještě na vodu. Křižujeme směr Svinoústí se stěhovkou, plnou hlavní a zrefovanou přední. rychlost 4-5kn, úhel stoupání je tak 70 stupňů. Vlny nás hodně zpomalují. Stěhovka je velká a brání obratu. Musí se uvolnit, jakmile vyvlajou gafle a když loď přejde osu větru, tak ji opět přitáhnout na návětří, aby loď dotočila. Vlado protestuje proti tréninku a chce zpět. Po 5 obratech cca v 1/3 cesty přes zátoku to otáčím a vracíme se. kotvíme pod jeřábem. K večeři těstoviny a procházka po přístavu. Zbytečné dohady kdy budeme vstávat a kudy pojedeme.

3.8. ÚTERÝ

Vylézám po sedmé, ale oni ještě leží. Na jeřábu je Eternity. Vlado klasicky o všem diskutuje a vše zdržuje, Láďa je nervózní z cesty a spěchá. Dojde i na zvýšený hlas.

Na řadu jdeme v 8.30. Za vytažení už nic neplatíte. V napjaté atmosféře vyjíždíme v 10 hod. Cesta bez problémů. Diskuse o agresivnosti řidičů až před Prahou. Na dálnici za Prahou nás předjíždí odtahovka s vlekem a je to Jindřich. Zastavujeme na benzínce a chvíli povídáme. Kolem sedmé jsme v Bežerovicích.
